Anetka z Ústí ráda počítá. Počítá auta, když jdou s maminkou po ulici. Počítá děti, když si hraje na hřišti. Ráda třeba počítá, kolik je na pískovišti holek a kolik kluků. Počítá vlaštovky, které v létě sedávají na drátě před domem. Počítá knoflíky na kabátě. A ze všeho nejraději počítá lentilky, jahodové knedlíky a taky kopečky zmrzliny.

Daly by se spočítat hvězdy?

Anetku to napadne, když se jednoho večera dívá na nebe. Hvězdy na obloze září, to je nádhera! Ale Anetka nemůže usnout. Copak můžou holky jen tak usnout, když hvězdy tak krásně svítí? Anetka raději stojí u otevřeného okna a dívá se na oblohu.