...Anička v ruce držela mobilní telefon a na displeji byla tvář spolužačky Lucie. Domlouvala si s ní odpolední návštěvu cukrárny v Jihlavě. Davídek mezitím vysvětloval Kryšpínovi: „Je to asi tři dny, co to bylo v televizi. Táta někomu volal a ptal se ho na další informace. Mamka jen lomila rukama...

...Davídek dojedl večeři a vyběhl z domu. Byl červen a venku bylo dlouho světlo. Dnes byl čtvrtek a měl zase schůzku v oddíle sokolníků. Odmalička měl rád okřídlené dravce. Fascinovala ho historie sokolnictví, kdy a jak se sokoli a další dravci cvičili k lovu. Byl v tom i kus úžasné historie naší vlasti. Davídek měl o sokolnictví spoustu knih, ještě od pradědy, kterého si už nepamatoval.

Do klubu se znakem roztažených křídel chodil Davídek už jako malý kluk. Netrvalo dlouho a také z něj se stal nadšenec tohoto zvláštního sportu. Měl svého jestřába, o kterého se denně staral, krmil ho a cvičil. A také jezdil se svým klubem na soutěže.

Dnešní schůzka byla trochu jiná. Dnes se slavilo čtyřicáté výročí klubu a zúčastnili se ho úplně všichni. Dokonce i nejlepší sokolník, pan Jeřábek.