Ukázka pohádky Kimuri

Úryvek z knížky Kimuri aneb na pomoc sluněti Hubertovi s použitím jména Vašek- hlavní hrdina, Kája- vedlejší hrdina a města Praha.

Bylo pěkné páteční odpoledne, když se Vašek s Kájou vraceli ze školy domů. Spěchali, protože mají slíbeno, že půjdou do cirkusu, který po dlouhé době přijel do Prahy. Když pak odpoledne přišli k velikému barevnému stanu, obklopenému vesele pomalovanými maringotkami, objevil Vašek hned něco zajímavého. Byl to zvěřinec. Takovou věc si samozřejmě nemohou nechat ujít a už jsou uvnitř. Kolem sebe vidí spoustu cizokrajných zvířat. Kromě velbloudů, koní a opic je nejvíce zaujalo malé slůně Hubert na samém konci zvěřince. Slůňátko bylo připoutáno velkým řetězem. Ten byl ale příliš krátký, a proto nedosáhlo na džber s vodou, i když chobůtek natahovalo, jak jen to nejvíce šlo. Slůně Hubert mělo velikánskou žízeň a na oba kluky se dívalo smutnýma očkama. Vaškovi i Kájovi bylo Huberta líto a rozhodli se pomoci mu.

Rozhlédli se na všechny strany, a když měli jistotu, že je nikdo nevidí, vběhli k malému Hubertovi a džber s vodou k němu přitáhli blíž, aby se mohl napít. Slůně se dlouze napilo a chobůtkem trochu osprchovalo. Jakmile se osvěžilo, promluvilo hlasem, kterému oba kluci zázrakem rozuměli: „Dekuji vám, chlapci, mel jsem už opravdu velkou žízeň.“ „Jak je možné, že mluvíš lidským hlasem?“ ptal se překvapeně Vašek. „Já nemluvím lidským hlasem, já mluvím hlasem zvířecím. To jenom vy mi můžete díky svému dobrému skutku rozumět.“ „To je úžasné!“ jásali oba kluci.

Pozn. Knížka je vhodná spíše pro kamarády.